Slunce v Arizoně nebylo jen nebeským tělesem, ale žhavým kladivem, které bušilo do vyprahlé země. Julian Sterling, muž, jehož jméno neslo váhu zlata a oceli, jel na černém hřebci jménem Midnight přes krajinu, kterou si podmanil. Jeho oblek byl mistrovským dílem londýnského krejčovství, ale v ten den nehledal zisk. Staré prameny vysychaly a on se vydal najít pověstný skrytý přítok řeky Gila, místo, kterému se Apačové vyhýbali.
Když dorazil na hranici osady, slunce barvilo oblohu do krvava. Psi štěkali, děti utíkaly do stanů a bojovníci sáhli po zbraních. “Proč přichází Julian Sterling do domu těch, které jeho lidé loví? ” zeptal se náčelník.
Julian odpověděl, že řeky se mohou prolínat jako lidské osudy. Pak uviděl ženu, jejíž obraz se mu vryl do paměti jako vypálený cejch. Jmenovala se Naiche. Jejich setkání změnilo všechno.
Julian se dozvěděl o masakru, který nařídil jeho rival Pendelton, a našel v Osadě skázu. Vzal Naiche do náruče a zašeptal: “Nikdo vás odsud nevyžene. ” Toho večera vyměnil svůj oblek za kožené oblečení a vzal do ruky Winchester. Když Pendeltonovi opilí žoldáci vtrhli do údolí s křikem a střelbou, čekalo je něco, co nečekali.
Julian a Apačové je porazili. Pendelton, zahnaný do kouta, se pokusil o poslední zoufalý tah. Ale Julian už nebyl jen bohatý rančer. Stal se mužem, který pochopil, že skutečné bohatství není ve zlatě, ale v lásce a respektu.
Místo očekávané svatební cesty do Paříže postavil s Naiche rozlehlou haciendu z kamene a dřeva, která zapadala do krajiny. Zatímco svět spěchal do 20. století, oni žili mezi dvěma světy a dokázali, že i zdánlivě nesmiřitelné může být spojeno.
